Fantomas

Na Spectru se hrála řada podivných věcí, ale Fantomas patří mezi ty, které ti po pěti minutách vrtají v hlavě. Neznáme přesně rok vydání ani výrobce, ale je tu a čeká si na rozluštění jako ztracená stopa z archivu nějaké menší britské software house.

Jde o přepracování jednoho z klasických filmů o zákeřném gentleman-zloději Fantomovi — postavě, která byla v padesátých a šedesátých letech kultovní. Hra je spíš puzzle-akcí než čistou adventurou. Pohybuješ se po úrovních plných překážek, sbíráš věci a snažíš se dosáhnout cíle, aniž by tě chytili nepřátelé či nějaké zákeřné mechanismy. Kostým Fantoma, který jsi oblékl, ti dává určité schopnosti — jsou zde prvky skrývání se, prchání a taktického času.

Ovládání je typické pro Spectrum — šipkami se pohybuješ, něco se skáče, něco se sbírá. Grafika je střídmá, mnoho černého pozadí a jednobarevné postavy, což je přesně doba. Hudba či zvuky nejsou nic zvláštního, spíš jen součást atmosféry. Hratelnost není špatná, ale není ani oslnivá — je to solidní průměr devadesátkové tvorby, kdy se Spectrum už používal spíš na ránu a ne na vrcholné tituly.

Dnes je to zajímavostí spíš pro fanoušky Spectru či filmové postavy, kterou Fantomas reprezentuje. Hra se neblýská žádným inovativním nápadem, ale v kontextu své doby měla smysl — levná licence, jednoduchou hratelnost, možnost se prohnat po pár úrovních a být done.

Pokud si ji chceš zahrát v prohlížeči přes emulátor, počítej s tím, že to není hra, která tě vezme do nebes. Je to spíš nostalgie a pokus pochopit, co si lidé v osmdesátých letech užívali, když si zamanžovali oblíbeného filmu do počítače. Bez vysokých očekávání a se smyslem pro retro kouzlo se ale může stát pěknou chvílkou.