Unnecessary Roughness

Quarterback drží míč, hlediště se válí smíchem. Ne proto, že by to byl geniální design, ale protože ses právě pokusil zahrát to bez instrukcí a přeskočil přímou posloupnost tahů, kterou hra očekává. Unnecessary Roughness je americký fotbal v pixelech a v jeho herním logice panuje zvláštní řád.

Jde o sportovní simulaci z raných devadesátek, kde si vezmeš tým NFL a provedeš ho sezónou. Zní to normálně, jenže Unnecessary Roughness to řeší jako kouč s bleskumetem v mozku. Nastavuješ hráče, plánuješ hry, pak shlédáš, jak se to odehraje z ptačí perspektivy. Výsledek není vždycky ten, který sis představoval.

Ovládání není intuitivní. Musíš se naučit, jak se na DOS-ovém počítači zadávají taktiky, jak se čtou ikony, proč se někdy všechno zmrazí a ty čekáš, až si hra vezme čas, kterého potřebuje. Grafika je funkční, nic víc — zbrkle kreslení hráčů, které se hýbou v cadencích připomínajících anime z paskodů. Zvuk je rádio, které se vytřídí do stanice.

Tahle hra má ale něco. Není to sex na fotbalovém poli, je to jeho analog — všechny ty taktické nápady, frustrace, když ti něco nevyjde. Ve své podivné DOS-ovské šikovnosti nabízí více kontrol a rozhodovacích momentů než současné gameplaye, které tě vedou za ruku.

Dnes si ji zahraješ, protože chceš vidět, jak se americký fotbal vysvětloval počítačům, nebo protože tě zajímá, co si hráči v devadesátkách představovali, když slyšeli slovo „sportovní hra". Nebude to nejzábavnější sobota, ale bude to zajímavá.