The Dragons Power

Herní inženýr si řekl: „Pojďme vzít drakův oheň a postavit na něm celý svět." Výsledek? The Dragons Power z roku 1994, hra, o níž dnes skoro nikdo neví, a to ne bez důvodu.

Jde o puzzle-akční hru v duchu Tetris nebo podobných skládaček, kde jsi postavena mezi bloky a čas. Záblesk retro estetiky, chudý sound a titulek, který slibuje více, než kdy dodá. Hra se odehrává v jakési fantasy aréně, kde manipuluješ farebné kousky podle jednoduchých pravidel. Cíl? Sbírat body, plnit úrovně, přežít stoupající obtížnost. Na papíře to zní jako funkční počin ze základny sedmdesátých a osmdesátých let.

Ovládání je primitiv v pozitivním slova smyslu — klávesnice, pohyb, rotace, drop. Žádné rozptylovače, žádné dialogy. Hra ti dá dvacet sekund na přemýšlení a pak ti strhá život. Grafika je nízké rozlišení, barvy ostrá a jaksi osamělá na černém pozadí. Zvuk? Nehraj s ním. Tichá hra je lepší hra. Mechanika sama o sobě není špatná — je jen přehlížená, zcela bez inovace, bez kousku osobitosti.

The Dragons Power zestárla jako jedno z těch nesčetných klonů, které DOS zplavily v průběhu devadesátek. Není to špatně, není to ani zvlášť dobře. Jednoduše to je. Něco, co si zahrál v barech s automaty, zapomněl a šel dál. Neměla tvůj čas v roce 1994, když existovaly Puyo Puyo, Columns nebo třeba Klax. A dnes ho méně.

Teď? Pokud pátrášs po nejzapomenutějších DOS-kách a máš rád retro puzzle bez okolků, můžeš ji otevřít v emulátoru. Není to katastrofa ani překvapení. Je to prostě hra, kterou už dávno pohltila zapomnění, a to zcela oprávněně. Archivní valor, nic víc.