Rok 1991, já sedím u monochromního monitoru a Delphine Software mi servíruje vraždu na lodi. Bez varování. Bez tutoriálu. Jen moře, paluba a mrtvola.

Cruise for a Corpse je adventura z pohledu třetí osoby, zasazená do roku 1927 na přepychovou jachtu plující středomořskými vodami. Hrajete za inspektora, který byl pozván na zdvořilou plavbu — a hned zkraje se z pozvání stane vyšetřování vraždy majitele lodi. Základ jako vystřižený z Agathy Christie, s celou galerií podezřelých, kteří mají co skrývat.

Delphine v té době uměla dělat věci po svém. Místo tradičního textového parseru dostanete rotující seznam kontextových sloves a pohyb po palubě funguje přes plynulou animaci — stejný engine, který firma použila v Operation Stealth nebo Future Wars. Hra běží v reálném čase, nebo přesněji: svět se posouvá v diskrétních časových krocích podle toho, co děláte. Každá akce posune hodiny o kousek dál a postavy reagují na to, co jste zjistili. Nepřijdete včas na správné místo, zmešká se vám klíčová scéna. To byl v roce 1991 opravdový nápad.

Dnes je přesně tenhle systém také největší kamenem úrazu. Bez návodu nebo tužky a papíru se dost pravděpodobně zasekněte, protože logika některých kroků vyžaduje buď trefnou intuici, nebo ochotu číst tehdejší herní magazíny. Ovládání přes seznam sloves vypadá elegantně, ale v praxi občas generuje frustrace z toho, že máte správnou věc, správné místo, ale špatné sloveso. A grafika — ano, pro rok 1991 slušná, dnes spíše historický dokument než lákadlo.

Přesto si Cruise for a Corpse pamatuji rád. Atmosféra uzavřeného prostoru, omezený počet postav, postupně se vynořující motivy a jedna pevně ohraničená scéna jako šachovnice — to funguje dodnes. Hra má délku na jedno odpoledne, pokud víte co děláte. Pokud ne, může vás zdržet na celý víkend. V prohlížeči si ji dnes zahraje hlavně ten, kdo má rád adventury z éry Sierry a LucasArtsu, ale chce zkusit, jak to celé dělala francouzská škola. Trochu jinak. Trochu tvrději. A bez pardonu.