Virtual Winter 1.5a není hra v pravém slova smyslu a je fér to přiznat hned v první větě. Program od Magnum Opus Studios z roku 1994 sám sebe popisuje jako interaktivní 3D animaci zimní scény: uprostřed obrazovky stojí nazdobený jehličnan, kolem něj v mírné vánici tiše padá sníh a vy do výjevu zasahujete klávesnicí — měníte osvětlení, upravujete prvky stromu a sledujete, jak se scéna proměňuje.
Aby dávalo smysl, proč něco takového vůbec vzniklo a šířilo se jako samostatný program, je potřeba se vrátit do poloviny devadesátých let. Slovo „virtuální“ bylo tehdy zaklínadlo a předpona, která prodávala cokoli; kdekdo zkoušel, co dokáže obyčejné PC s procesorem 386 a VGA kartou vykreslit v reálném čase. Virtual Winter je přesně tenhle typ artefaktu: technologická pohlednice, digitální sněžítko, kterým autoři předvedli, že umí rozpohybovat trojrozměrnou scénu na kancelářském stroji.
Poctivě k obsahu: repertoár interakcí vyčerpáte během několika minut. Přepnete světla, pohrajete si se stromem, chvíli budete koukat na padající vločky — a to je celé. Žádné skóre, žádný cíl, žádná výzva. Hodnotit to měřítky her nemá smysl, protože o nic takového se program nesnaží; je to nálada, ne hratelnost.
Jestli má Virtual Winter dnes nějakou cenu, pak jako výlet do doby, kdy i padající sníh na monitoru dokázal vzbudit úžas a kdy se podobné drobnosti nosily domů na disketách jako zajímavost k předvedení návštěvě. Jako tichá vánoční kulisa na pozadí ostatně poslouží pořád. Jen od ní nečekejte víc, než slibuje název: virtuální zimu, nic navíc.
Na oldgame.cz si Virtual Winter pustíte přímo v prohlížeči bez instalace.