Účetnictví nikdy nebylo tak fascinující jako když si v tom musíš pohrávat sám. Quicken 5.0 z roku 1991 není hra v klasickém slova smyslu — je to software pro správu osobních financí, který ses tehdy musel koupit, když sis chtěl konečně srovnat peníze v tabulkách místo v sešitě.
Jde o skromný DOS program, který ti umožňoval zaznamenávat příjmy a výdaje, spravovat bankovní účty a vytváření základní statistiky. Rozhraní bylo typicky tuctové — monochromatické menu, funkční tlačítka, hesla pod kurzorem. Quicken se tváří jako účetní asistent, kterého máš pořád u sebe, jen bez toho, aby tě neustále obtěžoval.
Hratelnost tu znamená procházení nabídkami a psaní čísel. Není to rozptylování, je to přímočará orientace v menu — klávesa dolů, výběr položky, zadání částky, potvrzení. Během pár minut jsi zadal transakci ze včerajšího nákupu. Pokud sis zvyknul číst tabulky, orientace nebyla problém. Pokud jsi počítače znal jen z her, tento software by ti přišel jako papírová práce na monitoru.
Quicken se stal průmyslovým standardem a zůstal jím desítky let. Tento kus z devadesátek je už dnes archaickou kuriozitou — dnes si vezmeš mobilní aplikaci a máš hotovo za sekundu. Nicméně jeho filozofie — jednoduché zaznamenávání, základní přehledy, přehledné číslování — přežila do dnešních dnů.
Dnes si to zkusíš v emulátoru, když tě napadne podívat se, jak se správa peněz „dělala v devadesátkách". To je jediný důvod. Není to nostalgie, je to spíš antropologické pozorování. Jestli ses tím dobou zajímal o osobní finance, stojí to za okamžik. Jestli ti stačí mobilní aplikace, netrap se s tím.
old