Galactic Conqueror

Říká si tomu strategie, ale přesněji jde o chaos s mapou a lasery. Galactic Conqueror z roku 1988 od neznámého výrobce je jedna z těch her, které si myslely, že vymyslely válku ve vesmíru. Bohužel ji spíš rozprostřely po obrazovce a nechaly tam ležet.

Jde o strategii na úrovni galaktického dobývání. Mapy jsou plné planet, kterých se máš zmocnit, nepřátelé se valí v houfech a ty máš pár jednotek, které se sem tam ztratí v grafickém zmatku. Cíl je prostý: zničit soupeře, ovládnout prostor, být tím nejsilnějším. Nic zvláštního, nic revolučního.

Ovládání padá do propasti mezi strategií a akcí. Musíš klikat, přetahovat, střílet a zároveň přemýšlet. Když to vyjde, je v tom jistá nervozita — víš, že tvoje flotila skončí v té kosmické bitvě na cimprcampr. Grafika je typicky osmdesátková: jednoduché tvary, blikavé linie, barvy jako z fluorescenční vesty. Zvuk tehdy nejspíš ocenil jen někdo, kdo si myslel, že pípání je hudba.

Dnes vypadá Galactic Conqueror jako středně vydařený pokus o víc, než mohla tehdejší technika zvládnout. Není to zaběhnutá strategie typu Master of Orion, která přišla později a kterou si zapamatoval každý. Tady bylo moc ambicí a málo přesnosti v návrhu.

Pokud si chceš připomenout, jak se tehdy experimentovalo, nebo chceš vidět, jak vypadá zapomnění v digitální podobě, Galactic Conqueror pořád visí v některých archivech. Je to spíš historická kuriozita — věc, na kterou se podíváš a jdeš dál.