Rok 1992, mistrovství Evropy ve Švédsku a já sedím u monitoru s tabletem papíru, na který jsem si ručně opisoval názvy týmů, protože tiskárna byla luxus. Euro Soccer od Flair Software byl tehdy jednou z těch her, co si říkaly „máme Evropu, máme hymny, jsme velcí". A do jisté míry to klapalo.

Jde o arkádový fotbal pro jeden nebo dva hráče, kde si vyberete z evropských národních týmů a snažíte se dohrát turnaj až na vrchol. Žádná liga, žádný manažer, žádné přestupy. Čistý zápas za zápasem, s pohledem shora nebo z poloboční perspektivy, jak bylo v té době zvykem.
Ovládání šlo jak klávesnicí, tak joystickem, a to byl tehdy základ slušnosti. Samotný fotbal je jednoduchý — přihrávka, střela, občas faulovat soupeře, než to rozhodčí zaregistruje. Fyzika míče nepředstírá realitu a brankář se chová tak, jak se mu zlíbí, což ve výsledku znamená, že góly padají spíš náhodně než záměrně. Na to si musíte zvyknout nebo to rychle vypnout.

Co hru odlišovalo od tuctu podobných titulů, byly národní hymny. Před zápasem si je skutečně poslechli — takový malý gimmick, který na osmiletého kluka fungoval skvěle. Dnes je to historická kuriozita, tehdy to byl důvod, proč hru ukázat kamarádům. Herní nastavení nabízelo několik voleb zobrazení a podmínek, víc si netroufám tvrdit. Starší poznámky k téhle hře jsou nepřesné na víc místech a Flair Software patřil k těm středně velkým britským vývojářům, kteří vydávali hodně a do hloubky moc nešli.

Dnes Euro Soccer stárne přesně tak, jak byste čekali. Grafika je dobová čmáranice, zvuk vydrží pár minut, umělá inteligence soupeřů je spíš iluze. Pro někoho, kdo tehdy hrál Sensible Soccer nebo Kick Off 2, to bylo méně. Pro toho, kdo měl jen tohle, to byl celý svět. Dnes si ji zahrajte v prohlížeči, pokud chcete cítit tu specifickou vůni DOS fotbalu z počátku devadesátek — nebo pokud vás zajímá, jak zněla rumunská hymna přes Sound Blaster.