Birds of Prey

Letíš jako orel a vidíš svět z jeho pohledu — to byla v devadesátkách novinka, která stála za zkoušení. Birds of Prey je simulátor letectví od společnosti, která se rozhodla zaměřit na něco jiného než stíhačky: na predátory. Fyzika letu, chování ptáků, strategie lovu — všechno dohromady v jednom zbytečně ambiciózním projektu pro DOS.

Hraješ jako dravý pták (orel, sokol nebo podobná zvěř) a musíš si vytvořit si vlastní území, najít potravu, vyhýbat se nebezpečí a rozmnožovat se. Není to střílečka, kde bys bojoval, ale realističtější přístup k životnímu cyklu predátora. Letíš nad krajinou, hledáš zvěř, střihneš si ji a přeživuješ. Hra kombinuje prvky survival simulátoru s arcade akcí — není nudná, ale není ani jednoduchá.

Ovládání je pro dobu nezvyklé a vyžaduje si zvyknutí. Stoupání, klesání, zatáčky — všechno reaguje jako let skutečného ptáka, ne jako hra, kde máš nad fyziku povel. To dělá hraní frustrující chvílemi, protože se cítíš omezený, ale právě to ji odlišuje od běžných simulátorů. Grafika je čistá, bez přepychu, ale dost čitelná na to, abys viděl terénem a našel kořist. Zvuky motoru (ano, lze to tak nazvat) jsou minimální, ale atmosféra je dost hutná.

Birds of Prey si dneska nikdo nepamatuje. Nebyla hit, ani proto, že by byla špatná — spíš proto, že byla příliš specifická. Nebyla to válka, nebyla to arcade, nebyla to hra s příběhem. Byla to pokus o něco zcela jiného, a v roce 1992 si to řada hráčů nedokázala představit.

Zahrát si ji dnes je zajímavé právě proto. Není skvělá, ale už jen na to, jak myslete jinak než dnešní indie titul, stojí za to. V prohlížeči bez problémů poběží — bude ti trvat, než si zvykneš, ale právě to rozpětí mezi historií a zvláštností ji dělá zábavou pro zvídavého hráče.