Bubnovat do počítače — kdo by to čekal v devadesátkách? Drum Blaster byl jeden z těch eksperimentů, kdy si někdo řekl, že existující syntezátor není dost, když si tam nemůžete hrát vlastní bicí.
Jde o muzickou aplikaci spíš než hru v klasickém slova smyslu. Máte před sebou virtuální bicí soupravu, kterou ovládáte klávesnicí. Dva diskety extra sound librariesů ti přinesly víc bitev a zvuků — od tvrdého rockerského bicího přes jazzové nuance až po syntetické šílenosti. Cíl byl jasný: skládat bicí stopy, nebo aspoň zkoušet, co všechno zvládne počítač.
Ovládání bylo pracné. Kolik kláves si zapamatuješ? Drum pad na obrazovce ti ukazoval, kde co je, ale ten monitor s 640 × 480 pixely ti nedal prostoru na comfortní práci. Pokud sis ale našel správné nastavení tempa a struktury, mohl sis pak párty v tom, co vyproduješ — a to byl poběh, který se vyplatil. Nejspíš to nebylo ani zdaleka tak intuitivní jako fyzické bicí, ale v rohu místnosti na DOS kole to bylo docela geniální.
Drum Blaster zapadl do kategorie programů, které nikdo moc nepamatuje, ale které měly smysl. Žádná grafika, žádný příběh — jen zvuk a logika. V éře, kdy se v demoscéně řešily syntetizéry a trackovací software, tohle byl prostě dalším nástrojem v arzenálu, který si pohrávali experimentátoři a muzikanti sedící k těm těžkým krabicím.
Dnes? Webový emulátor ti umožní si to vyzkoušet, ale upřímně — zvuky budou přes reproduktory notebooku znít zvláštně a potřebuješ trpělivost naučit se tu klávesku znovu. Ale když jsi někdy řešil bicí v trackovacím software, nebo když tě zajímá, jak se v devadesátkách tvořilo bez internet tutoriálů, je to okno do doby, která už je dost vzdálená.
old