Rok 1989, léto, vedro, a já sedím u tatínkova počítače a zkouším přijít na to, jak správně točit lasem pomocí klávesnice. Buffalo Bills Rodeo Games není hra, na kterou by se dnes vzpomínalo ve velkém, ale tehdy — když každý druhý titul byl buď tankový simulátor nebo klon Tetrise — bylo pět minut na rodeu docela vítané osvěžení.

MicroValue vydalo tenhle titul v roce 1989 pro MS-DOS a název mluví za vše. Jste součástí putovního rodeového šou inspirovaného legendou Divokého západu Buffalo Billem, skládáte vlastní program z několika disciplín a snažíte se diváky přesvědčit, že tohle všechno zvládáte. Výběr čísel zahrnuje klasiky jako ostrostřelecké kousky, házení nožem nebo práci s lasem — tedy disciplíny, které v devadesátkách spolehlivě garantovaly, že hra bude ovládána sprintem přes klávesy nebo záchvatem joysticku.

A přesně tak to také vypadá. Každá disciplína je vlastně minihra s jednoduchými pravidly a příkrým nástupem frustrace. Ovládání má tu specifickou tuhost, která byla v roce 1989 běžná a kterou tehdy nikdo moc neřešil — prostě jste se to naučili nebo jste to hodili za hlavu. Chytání telat lasem je asi ten nejzajímavější kousek, protože vyžaduje trochu citu pro načasování. Zbytek je spíše o tom, zda vám drží nervy.

Co Rodeo Games přineslo, byl pokus o kompilaci Western-tématu do jednoho balíku, což na konci osmdesátých let nebylo úplně samozřejmé. Nejde o žádnou technickou revoluci — grafika je skromná, zvuk odpovídá době PC Speakeru — ale žánrová pestrost působila svěže. Dnes hra zestárla způsobem, který je pro tenhle typ titulů typický: obstojně jako kuriozita, hůře jako herní zážitek. Minichallenges jsou krátké a opakování je jejich jediná hloubka.

Dnes si ji zahraje především ten, kdo chce pocítit, jak vypadalo DOS herní odpoledne bez jakýchkoli ambicí — čistá, trochu primitivní zábava na dvacet minut. V prohlížeči přes emulátory jako DOSBox Online je to přesně ta správná délka. Déle byste u toho stejně nevydrželi, a to není výtka — je to jen poctivý popis toho, co hra je.