BodyWorks v3.0 jeEdutainment v nejčistší podobě — něco, co by dnes neuprchlo ani před pedagogickým dozorem, ale v devadesátkách to bylo tím nejlepším, co se dalo v počítači naučit bez papíru a tužky.
![BodyWorks [v3.0] – screenshot 1](/media/ar/990843_0.png)
Jde o interaktivní průvodce lidským tělem. Zjišťuješ, jak funguje anatomie, vidíš modely kostí, svalů, orgánů. Klikáš, čteš, učíš se. Bez příběhu, bez úrovní, bez skóre — čistě edukační software, jaký vydavatelé sypali do škol a zacílili na rodiče, kteří věřili, že počítač dělá děti chytřejší.
Mechanika je nudná jednoduchost — myš, bod a klik. Najdeš část těla, klikneš na ni, přečteš si informaci, vidíš obrázek nebo animaci. Občas je tam nějaký test či kvíz, aby to vypadalo jako "hra". Grafika je funkční, střízlivě barevná, bez ambic bavit. Zvuk existuje, pokud se počítá několik pípaní a syntetické řeči. Hraní je monotónní — není tu nic, co by tě táhlo kupředu, žádný cíl, žádná soutěž.
BodyWorks se pamtuje hlavně proto, že v devadesátkách reprezentoval určitý druh optimismu — víru, že edutainment změní školství. Těch CD-ROM boxů plných encyklopedií a "her" bylo až moc. V3.0 je už třetí nebo čtvrtá iterace, takže měla být lepší než původní verze, ale z dálky to vidět není. Zestárla jako všechny edukační softwarové prvky — není tu nic, co by přetrvalo vlivem. YouTube a interaktivní webové encyklopedie ji dnes zmítají na plac.
Dnes si ji zahrát stojí za to jen jako artefakt. Zajímá tě, jak se učilo na počítačích v 90. letech? Jak to vypadalo, když nešlo o zábavu, ale o "vzdělání"? Pak je to v pořádku — spustiš si ji v DOSBoxu, klikáš sem a tam, vidíš, jak archaické to všechno bylo, a pak se vrátíš do modernu, kde je i edutainment zábavný.