APB je zkratka z policejního žargonu pro celoplošné pátrání a přesně o tom hra je. Atari Games ji v roce 1987 vypustily do heren jako automat s netradičním zadáním: hráč je dopravní policista, který má za směnu splnit kvótu zatčení. Jezdíte shora viděnou hlídkou po silnici, houkáte na řidiče, kteří překročili rychlost, sbíráte drobné přestupky a zároveň nesmíte poškodit vlastní vůz ani nabourat do civilistů. Každý den má svůj cíl a nesplnění znamená konec.

Co dělá APB zajímavým i po letech, je humor a struktura. Herna byla plná her, kde se střílelo, tohle byla hra, kde se sbírají důkazy, honí se konkrétní pachatel a mezi směnami se dá stavět v donutu. Automat měl navíc charakteristický ovladač a kabinet, který připomínal policejní vůz. Verze pro Commodore Amiga, kterou vydal Domark, převáděla arkádový originál na domácí počítač, což v té době znamenalo kompromisy v plynulosti i ve zvuku, ale základní smyčka zůstala čitelná.

Amiga byla pro tenhle typ konverzí vhodný stroj: zvládala barevnou grafiku i slušný posun obrazu a k dispozici byl joystick, který arkádovému ovládání odpovídal lépe než klávesnice. Dnes je APB připomínkou doby, kdy se herní automaty snažily zaujmout námětem a ne jen technikou. Hra je pro jednoho hráče a v katalogu ji vedeme s profilem a obrazovým doprovodem. Ze všech dobových arkádových automatů patří APB k těm, které se převáděly na domácí počítače nejhůř, protože jeho kouzlo stálo na tempu a na rychlém střídání situací. Amigová verze si přesto vedla slušně a pro spoustu evropských hráčů byla jediným způsobem, jak se s touhle hrou vůbec setkat.