Aktie-bal

Občas se v archivu staré DOS-kolia najde něco, co postrádá jméno autora, ani se moc nezahlásilo do paměti veřejnosti, a přesto v tom cítíš snahu. Aktie-bal z roku 1994 je právě taková hra — vzdálená vzdělávací věc s kulatým názvem, která se pokouší naučit hráče něco o burze a obchodování.

Jde o textovku na ekonomické téma, kterou budeš ovládat přes příkazový řádek, jako když v restituční éře běžel kurz na počítačích v obchodních školách. Kupuješ a prodávaš cenné papíry, sleduješ jejich vývoj, počítáš s penězi. Není to hra v tom smyslu, že by tě chytila za hrdlo — spíš edukativní simulátor, kterému jsme dnes říkali by business sim, ale bez příkras. Žádná grafika, která by tě motivovala. Žádný příběh, který by ti řekl, proč to dělíš.

Hraní samo je procedurální. Zadáš příkazy, hra ti vrátí čísla, tabulky, aktuální stav. Počítáš zisky, pozoruješ trendy, rozhodneš se, co koupit a kdy prodat. Je v tom logika — stejně jako v každé simulaci — ale bez grafického kabátu to kouká jako domácí úkol. Chybí ti vizuální zpětná vazba, která by dělala z čísel příběh. Čekáš, že to bude něco jako finanční strategická hra, ale narazíš na to, že jsi vlastně v tabulce s klávesnicí v ruce.

Z dneška se na to kouká jako na kuriozitu. Devadesátky se snažily odemknout každou zásuvku v počítači — vzdělání, byznys, návyky — a Aktie-bal je příkladem toho snažení. Nebyl to hit, ale nebyl to ani pokus o něco hloupého. Jednoduše to bylo pro úzkou cílovou skupinu a čas už to překryl.

Pokud máš rád experimentování a chceš vidět, jak vypadala edukativní hra počátku devadesátek bez oranžové grafiky a zvuku, stojí to na pár minut. Jinak to není hra, která by tě chytila. Ale právě v tom je na ní něco upřímného — netvářila se být zábavou, když byla školením. Alespoň ve své čestnosti.