Tetris se v řadě neposunul ani o příčku. Už v osmdesátkách měl tetrominoes, který nezastavil nikdo a nic — a tady, v nějakém fanouškovském overhaulu pro Game Boy, je to pořád tatáž věc. Blok padá, řadíš ho, řada zmizí. Bod. Žádná revoluce, jen vychytanosti.
Tenhle konkrétní patch se jmenuje Rosy Retrospection DX Colorization a jak již název napovídá, jde o kalibraci starého Tetrisu pro Game Boy Color — takže víc barev, víc viditelnosti, nějaké ty grafické ulepšení, kterými fanoušci záplatovali to, co mělo být v původní verzi. Podstata zůstává: padající tvary, řady, Score, Game Over. Žádná nová mechanika, žádné story mode, jen čisté Tetris takové, jaké ho znal už každý majitel Game Boye v devadesátkách.
Na Game Boy Color to znamenalo jednu věc — příjemné oči. Těch skromných osm bitů se konečně mohly chválit třeba rozlisováním bloků v barvě místo v odtínech šedi. Tenhle overhaul s tím jakž takž hraje; není to Python či Tetris Effect, ale pro přenosovku z roku 1989 to znamenalo spoustu. Ovládání zůstává zásadní — levá, pravá, rotace, pád — bez zbytečnin, bez zbytečných gest. Hraje se to stejně prstem jako coby rychlostní součást reflexů.
Tetris na Game Boy byl kdysi kultura sama o sobě. Lidi ho hráli v autobusech, v čekárnách, všude. Tenhle konkrétní patch je jen reminiscencí na to, co už bylo — pokus milovníků hry vylepšit si ji doma, protože Tetris se za více než třicet let nezměnil o nic podstatného. Zestárlo to? Tetris prostě není věc, která zestárne. Je to jako kámen, který padá stejně dneska jako včera.
Dnes, když máš Tetris všude — mobilní aplikace, webové verze, desítky fanouškovských klonů — si tohle rozšíření vezmeš spíš nostalgie než protože by ti chyběl Tetris. Ale pokud tě baví právě tenhle druh hardcorové jednoducnosti a chceš prohlédnout Game Boy Color verzí s lehkě vylepšenou grafikou, je tu na emulátoru pár minut zábavného čumění. Nic víc, nic míň.
old