Glubada Pond

Glubada Pond je hra, kterou si z devadesátek zaručeně nikdo nevybavuje. A má k tomu dobrý důvod. Tohle je případ, kdy si člověk řekne: jak se tahle věc vůbec dostala na můj disk?

Jde o puzzler nebo logickou hru stylizovanou do prostředí s kulatými tvory — těmi Glubadami — a malým jezírkem. Cíl je prostý: páry těchto bytostí se někde spojují, odrážejí se, nebo se dělí na poloviny. Obnáší to klikání, čekání a stoupající frustraci. Jen s klidnou hlavou vůbec pochopíš, co po tobě autorský tým chce. Návod? Žádný, nebo tak nejasný, že by udělal lépe, kdyby mlčel.

Grafika je základní, bez nároku na estetiku. Jednobarevné pozadí, několik animací opakujících se pořád dokola. Zvuk si nepamatuji — možná tam vůbec nebyl, nebo byl tak tichý, že jsem ho bez výčitek zapomněl. Ovládání funguje — není to selhání, ale ani radost. Klikneš na bytost a čekáš, zda se stane něco zajímavého. Obvykle se nestane.

Hra se tváří jako puzzle, ale chybí jí přesvědčivý design. Spíš to vypadá, jako by někdo v pátek hodil nápad na papír a ve středu už to mělo běžet na disketách. Chybí tu elementární věc — zábava. Jestli to měla být konkurence Bubble Bobble, nebo snaha o vlastní cestu, nikdo neví. Důležité je, že ta cesta nikam nevede.

Glubada Pond dnes existuje jen jako kuriozita v archivech. Zahrát si ji lze v prohlížeči přes DOS emulátor, pokud se chceš na vlastní oči přesvědčit, proč si ji nikdo nepamatuje. Je to bezbolestná zkušenost, ale jen tak ze zvědavosti. Není to tak špatná hra, aby si zasloužila kultovní status — je jen zapomenutá.