Forgotten Worlds

Ze všech Capcom akčních her konce osmdesátých let má Forgotten Worlds jednu z nejnápadnějších mechanik: postava se vznáší a míří nezávisle na směru pohybu. V automatu z roku 1988 to řešil otočný ovladač, kterým hráč natáčel palbu do kterékoli strany, zatímco se posouval po horizontálně rolující úrovni. Výsledkem je střílečka, která není ani klasická plošinovka, ani čistý shoot em up.

Druhá věc, která hru odlišovala, je obchod. Za peníze sebrané z poražených nepřátel se dají kupovat lepší zbraně a vylepšení, což do arkádové akce vneslo prvek rozhodování mezi okamžitou silou a šetřením na něco výraznějšího. V roce 1988 to nebylo úplně běžné a je to jeden z důvodů, proč se titul vzpomíná i mimo okruh capcomových fanoušků.

Verze pro Sega Mega Drive musela vyřešit chybějící otočný ovladač. Na gamepadu se míření řeší jinak a je to hlavní bod, kde se převod od automatu liší — kdo hrál původní desku, tenhle rozdíl pozná hned. Grafika a hudba naopak z šestnáctibitové konzole vytěžily slušně a hra vypadá na svou dobu robustně.

Je to titul, který zestárl líp než většina soudobých arkádových stříleček, právě proto, že jeho hlavní nápad není závislý na výkonu hardwaru. Na OldGame.cz si Forgotten Worlds pustíš přímo v prohlížeči, takže se dá vyzkoušet během chvilky. Počítej s krátkou hrací dobou a vysokou obtížností, jak bylo u převodů z automatů zvykem.

Za zmínku stojí také podpora dvou hráčů. Spolupráce v téhle hře nemění jen množství palby, ale i taktiku: dvě postavy s nezávislým mířením pokryjí podstatně větší část obrazovky a dá se hlídat víc směrů najednou. U arkádových stříleček z konce osmdesátých let to byl jeden z hlavních lákadel, kvůli kterým se k automatu chodilo ve dvou.