Rok 1992, listopad, topení ještě nefunguje a já sedím v zimním svetru před monitorem, který bliká při každém pohybu scrollbaru. Eye of the Beholder II běží na tatínkově 386 a já vím, že se dnes nevstává od stolu.

Druhý díl série, kterou vyvíjelo Westwood Studios pro SSI, navazuje přesně tam, kde skončil první — váš oddíl dobrodruhů je přivolán do chrámu Darkmoon, kde se dějí věci, které by se dít neměly. Průzkumníci mizí beze stopy, kněží se chovají podezřele a někde v útrobách komplexu dřímá zlo, které si říká o meč do zad. Zasazení do světa Forgotten Realms tehdy nepůsobilo jako marketingový štítek — bylo to garance toho, že za rohem může být cokoli od kostlivce po mind flayera.
Hraje se to jako klasický dungeon crawler v reálném čase s pausou: pohyb po políčkách, party až čtyř postav v popředí obrazovky, souboje řešené klikáním na zbraně v rukou. Systém vychází z pravidel Advanced Dungeons and Dragons druhé edice, takže pokud jste znali rozdíl mezi THAC0 a Armor Class, měli jste náskok. Pokud ne, zjistili jste to bolestivě. Obtížnost je místy nepříjemně zubatá — ne proto, že by hra podváděla, ale proto, že managementu many a léčení věnuje minimální toleranci k chybám. Jeden špatný souboj v katakombach a jdete nahrávat.

Co odlišovalo dvojku od jedničky, bylo prostředí. Chrám Darkmoon není jen jeden temný koridor za druhým — střídají se interiéry, venkovní oblasti, různé frakce nepřátel s odlišnou taktikou. Beholdeři, kteří dali sérii jméno, tu jsou přítomni a jejich pohled vás zabije rychleji, než stihnete říct „dispel magic". Hudba složená přímo pro DOS verzi fungovala jako tichý budič adrenalinu v momentech, kdy jste ji nejméně čekali.
Dnes hra zestárla docela statečně v tom smyslu, že její jádro — průzkum, rozhodování o zásobách, mapování na papír nebo v hlavě — pořád funguje. Co zestárlo hůř, je absence jakéhokoliv nápovědy k hádankám. Některé puzzle jsou fér, jiné jsou záležitostí buď herního časopisu z devadesátek, nebo čisté náhody. Já osobně strávil hodinu hledáním páky, která byla doslova na prvním patře.

Komu dnes Eye of the Beholder II sedne? Těm, kteří mají rádi dungeon crawlery staré školy a nevadí jim, že hra předpokládá trpělivost a ochotu dělat si poznámky. V prohlížeči přes DOSBox emulaci je spustitelný bez instalace a pár hodin v katakombach Darkmoon pořád stojí za to — pokud víte, do čeho jdete.