Escapade

Escapade je jedna z těch her, které sis v devadesátkách nainstaloval, protože ji měl kamarád na disketě a nic lepšího se zrovna nehrálo. O MS-DOSových puzzle hrách by se dala napsat knížka — každá byla jiná, každá tě nějakou dobu bavila a pak jsi na ni zapomněl.

Jde o klasický escape room ještě předtím, než se ten pojem ujal. Místnost, pár objektů, logické vztahy mezi nimi a úkol: dostaň se ven. Není tu žádná zápletka, žádný příběh, jen ty sám a řada dveří, které se neotevírají, protože jsi ještě nevyzvedl správný klíč nebo nepoužil správné předměty ve správném pořadí. Grafika je spartánská — barevné čtverečky a čáry na černé obrazovce, kterou bys dnes zaměnil se snímkem spořiče.

Hraje se to tak, že se pohybuješ kurzorem a zkoušíš všechno na všechno. Vezmeš si věc, pokusíš se ji použít na něco jiného, a buď se něco stane, nebo se nestane nic. Logika je občas zbytečně pokroucená — třeba že klíč z jedné místnosti funguje na zámek v místnosti, kde jsi ještě nebyl, ale musel sis pamatovat, že ho tam budeš potřebovat. Nic složitého, nic, co by tě dlouho zdrželo, ale taky nic, co by tě přimělo koukat na obrazovku s velkýma očima. Je to spíš na rozehřátí mozku.

Escapade je minulost, která dnes nezaujme prakticky nikoho. Moderní webové escape rooms jsou stotisíckrát hezčí a lépe navržené. Zahrát si ji dnes znamená koukat na retro počin spíš ze zvědavosti než pro zábavu. Není v tom ale nic zásadně špatného — je to jen stará, jednoduchá věc, která tenkrát dělala svou práci a dnes už jenom potvrzuje, jak daleko jsme se posunuli.

Kdyby sis ale chtěl zahrát něco z doby, kdy počítače zrovna přestávaly být exotické, a máš náladu na mírně frustrující logickou hádanku bez zvuků, bez animací a bez kohokoli, kdo by ti něco vysvětloval — je tu. Je to jako koukat na starou fotografii. Moc ti z toho nezůstane, ale chvíli se na ni díváš rád.