Star Trek - Strategic Operations Simulator

Sedíš v kapitánské židli hvězdné lodi a před tebou se rozprostírá mapovací obrazovka plná nepřátel. Zkoušíš nadechovat se, počkej, tohle není vážné. Star Trek: Strategic Operations Simulator je čistokrevná arkádová střílečka z roku 1983, která se jen tak kolem sebe ohlíží po duchu slavné série.

Ovládáš Federální výstřelový systém namířený na překvapivě přátelské Klingony. Hra se odehrává na jednoduchém rastru, kde se pohybuješ nahoru, dolů, vlevo a vpravo, střílíš a snažíš se nepřijít o všechny životy. Grafika je primitivní — holé čtverce a čáry na černém pozadí, zvuk pouze základní pípavý feedback. Právě toto je ale na tom zajímavé. Jsi nucen se plně soustředit na hru samotnou, ne na vizuální výzdobu. Každý pohyb, každá střelba má váhu rozhodnutí.

Mechanika je děsně prostá. Střílíš, vyhýbáš se, sbíráš bonusy, postupuješ dál. Žádných hlubokých strategií, žádného tutoriálu — jen čistá zábava ze zvládání zvýšené obtížnosti. Hra se po několika vlnách akcelerace rychle stane brutální, až se začneš ptát, zda je to vůbec možné zvládnout. Zvláštní charm spočívá právě v téhle střízlivosti bez nadstavby.

Proč je to dnes nosné? Star Trek: Strategic Operations Simulator představuje dobu, kdy indie hra ještě neexistovala v takovém slova smyslu, ale tvůrci o omezení nestěžovali, jen je překonávali. Jde o nejjednodušší věc na světě — zdatnost a reflexy. Nic víc nepotřebuješ. Zároveň je to filmová licence, kterou dnes nikdo by netrpěl takto jednoduchou, a přesto se hře ten Star Trek nějak vší kostí kouká. Je v tom něco pravé.

Pokud ti vůbec zajímá, jak vypadala arkádová zábava v průběhu osmdesátek bez zbytečností a jak se hrály hry jen proto, aby byly hry, ne proto, aby tě exploatovaly a nutily koukat na reklamu — tenhle starý veterán má co nabídnout. Dneška se hraje s láskou k období, kdy było jinak.