This review hasn’t been translated yet — showing the original (Čeština).
Někdy si nejsi stoprocentně jistý, jestli hra vlastně existuje, nebo jestli je to jen sen z čtyř hodin hrání jiného dobového software. Darkside Story z roku 1995 je přesně takový strašidelný kousek — něco mezi advendurou a RPG, kterou si paradoxně pamatuje pár fanoušků, ale oficiální dokumentace jí přešla a hřiště si ji nevšimla ani na piratských discích.

Jde zhruba o průlezáka temným fantasy světem, který pracuje s prvky point-and-click adventury a turnajového soubojového systému. Přesné detaily o tom, co přesně děláš a kam jdeš, už nejsou zcela jisté — ta doba a ten počet titulů, co se valily z indie tvůrců, to zamíchaly v paměti. Určitě to ale bylo něco s hledáním cest skrz ponuré prostředí a s konfrontací s nepřáteli v režimu, který si vyžádal nějaký ten klik a čekání, který připomínal raný Baldur's Gate.
Titul se hrál těžkopádně. Rozhraní byla překonaná i v devadesátkách — jsi zvyklý na plynulejší ovládání nebo aspoň čistší logiku, ale tohle připomínalo starší pokus, co se vymkl z rukou autora. Animace postav byly papírově kostrbatá, hudba do sebe padla, ale měla ten zvláštní DOS charm, kterého se později vzdali všichni. Prvních deset minut bylo spíš frustrující než zábavné.
Dnes si jí pamatuje jen hrstka lidí, co ji v době vydání měli v nějakém souboru .zip na starém pevném disku. Hra se nijak zvlášť neuplaytila, neprocestovala světem a skončila v zapomenutí — což není překvapivé, byla by to tak desátá podobná pokus z té éry. Zato však dneska existuje právě proto, že nespálila mosty a nechala si svobodu experimentovat.
Pokud ti dnes sedne nostalgický výlet do hloubi devadesátek a nemáš strach z těchké ovládání a nejasných cílů, Darkside Story ti může dát trochu té vůně doby, kdy si tvůrci mohli dovolit publikovat věci bez marketu a bez tahu na bránu. Není to mistrovství, ale je to autentičnost.