Amarillo Slim's 7 Card Stud

Poker v počítači roku 1992 — to si představoval každý hráč s DOS-em a nukou prokázat své dovednosti proti umělé inteligenci. Amarillo Slim's 7 Card Stud sliboval právě to: sedmikartový poker se jménem slavného hráče na obalu a virtuálními protivníky u stolu.

Hra je jednoduchý simulátor pokeru v textuálním režimu. Sedíš u virtuálního stolu, máš rozpočet, a postupně se hraješ s počítačovými soupeři kolo za kolem. Cíl je jasný — vyhrát co nejvíc peněz. Rozeznáváš tváře soupeřů, jejich tazy a jejich zvyky. Sedmikartový stud není Texas Hold'em; začínáš s třemi kartami (dvě skryté, jednu viditelnou), pak dostáváš dalších pět postupně s možností sázet po každé kartě.

Ovládání je přímočaré — volíš mezi foldem, checkem, callém a raise. Grafika je spartánská, akorát aby se poznala situace u stolu. Soundtrack neexistuje, jen zvuky klikání a občasný *ding* při výhře. Mechanika je solidní, ale bez prvků, které by hru dělaly zajímavou — žádné speciální turnaje, bez kariéry, bez progrese. Prostě hraješ poker, dokud se ti nechce.

V devadesátkách byla taková hra raritou. Poker na počítači většina hráčů znala jen z obrázků v časopisech. Amarillo Slim's přinesla alespoň možnost trénovat se u stolu bez peněz. Dnes vypadá primitívně, ale pro svou dobu měla smysl — byla to jediná cesta, jak si v Česku zahrát poker s protivníky, aniž bys musel do kasína nebo za hráčskou společnost.

Zestárla pěkně rychle. Umělá inteligence není vyspělá, grafika bolí i retro-puristům, rozmanitost chybí. Ale pokud se chceš vrátit do doby, kdy počítačový poker byl exotika a sedmikartový stud se znal jen z westernů, stojí to za zkoušku. Není to nic víc než virtuální karetní stůl s počítačem, ale právě to ji činí autentickou reliquií."