Léto 1989, vedro, rodiče pryč na nákupy. Sednul jsem k 286, spustil California Games a strávil dvě hodiny na půlpipe, přičemž jsem se poctivě rozbíjel o okraje rampy, dokud jsem nepochopil rytmus joysticku. Pak jsem to konečně dal a cítil se jako profesionální skejťák — i když jediná rampa, kterou jsem v životě viděl zblízka, byla betonový příkop za panelákama.

California Games od Epyx vyšly v roce 1988 a jsou přímým pokračováním filozofie, kterou tahle firma budovala od dob Summer Games a World Games. Žádný vymyšlený svět, žádný příběh — jen sada disciplín inspirovaná californskou plážovou kulturou osmdesátek. Surfing, halfpipe, BMX, kolečkové brusle, házení létajícího talíře, footbag. Šest disciplín, z nichž každá funguje na jiném principu a vyžaduje jiný motorický návyk.
Ovládání je přesně tam, kde Epyx vždy bavil i frustroval zároveň. Na joysticku to celé dávalo smysl — pohyby byly intuitivní, rytmické, skoro fyzické. Na klávesnici PC verze se z toho stalo taktické mačkání v momentech, kdy hra čekala něco jiného. Halfpipe byl královská disciplína: načasování triků na okrajích rampy, skok, rotace, přistání — a zpátky dolů. BMX zase trestal každou chybu nepříjemně tvrdě. Surfing byl ze všeho nejvolnější a nejhůř čitelný. Létající talíř a footbag jsou dnes spíš kuriozity — tehdy nás ale bavily minuty klidně.

Co California Games přinesly, bylo pocitové — ne technické. Grafika byla na rok 1988 v PC verzi slušná, ale daleko za C64 originálem. Zvuk byl to, co Sound Blaster ještě neuměl pořádně zachránit. Přesto ta hra uměla vyvolat náladu. Sluníčko, palmy v pozadí, uvolněná atmosféra. Epyx nikdy neprodával simulaci — prodával dojem. A tohle fungovalo i na monitoru bez barev.

Dnes California Games zestárly nerovnoměrně. Halfpipe a BMX mají stále něco, co drží pozornost aspoň dvacet minut. Zbytek se okoukne rychleji. Pokud jsi hru neznal, nejspíš tě nepřesvědčí na víc než jedno odpoledne. Pokud jsi ji hrál jako dítě, je to čistá časová kapsle — a to má svou hodnotu. Dnes si ji zahrát online v prohlížeči je ideální způsob, jak se k ní vrátit bez nutnosti stavět dobový hardware. Pět minut na halfpipe, vzpomínka splněna.