Battle for the Ashes 97

Obraz se nehýbe. Psaníčko v levém dolním rohu hlášky počítá čísla a přitom se díváš na statickou mapu s čtverečky označujícími jednotky. Battle for the Ashes 97 je takový ten tahový válečný simulátor, kde všechna akce probíhá v tabulkách a v mozku.

Jde o strategickou hru ze středu devadesátek, kdy PC nedisponoval grafickými schopnostmi na to, aby předváděl bitvy v reálném čase. Takže ses usadil, zvolil si stranu, počítal si čtverce a představoval si, jak se tanky valí přes údolí. Cílem je zničit nepřátelské jednotky a ovládat mapu. Nic víc, nic míň. Je to válka na papíře s DOS přístupem.

Hraje se tím, že klikáš na jednotky, zadáváš rozkazy a čekáš, než si počítač vezme svůj tah. Pohyb, střelba, vykupování jednotek — všechno probíhá na mřížce. Ovládání je jednoduché, až primitivní. Co je ale v tom zajímavého, je nutnost myslet dopředu. Nejde o reflexy, jde o to, kam postavíš tank, kterou jednotku poslů na flank a jestli soupeř někde nečeká v záloze. Zároveň tě ale ta vizuální chudoba strašně rychle otupí. Po desáté bitvě, když se díváš na ten samý tmavý zelený font na černém pozadí, cítíš, že bys zaplatil i za barvu.

V polovině devadesátek byl tahový válčičník na PC věc běžná. Battle for the Ashes není ani mezi nejlepšími, ani mezi nejhoršími — je prostě anonymní, jakýsi šedý střední proud. Nezanechala po sobě nic, co by ostatní hry později kopírovaly. Není to zlé, ale není to ani zapamatovatelné.

Dnes si ji vezmeš hlavně když tě láká čistý strategický základ bez balíčků a grafiky. Nebo když chceš pochopit, jak strohý mohl být válečný simulátor, když měl v arzenálu jen DOS a ASM. Nebude ti to dělat radost, ale nebude tě to ani nudit do slz. Bude to jen ticho a tah za tahem.