Super Plumber

Když se ti na DOS promptu objeví "Super Plumber", není to remake. Je to školitel v pixelech, který chce vědět, jestli vůbec umíš chodit po obrazovce bez pádu do propasti. Připomíná to na dálku staré Lode Runnery, ale bez jejich vesmírného geniu — má ambice, jichž se vejde do osmibitového mikročipu.

Hraješ za instalatéra, který musí přejít ze strany na stranu, překonat překážky a sběrat věci. Nic divného. Úrovně se skládají z platform, mezer a chvilkových nepřátel, kterým jde o to tě srazit nebo otrávit. Klasika devadesátek, kdy se na "hru" podívalo deset hodin a bylo to hotovo. Příběh? Ani ho neznáš. Postavy? Jsou to čáry na obrazovce. Čáry, kterým občas bliká.

Ovládání funguje, dokud si neuvědomíš, že skok je otupený a načasování fatální. Chybí ti přesnost, kterou měly kvalitní platformery. Grafika je drsná pixeláž bez chuti, hudba se opakuje v dost rychlém tempu na to, aby ti po deseti minutách zvuky z reproduktoru zatancovaly v mozku. Není to nic příliš bolestivého, spíš nudného — inženýrský přístup k tomu, co se mělo jmenovat "hra".

Zásadní problém? Super Plumber je zapomenutá, protože neměl nic, čím by se vynutil do paměti. Není špatný natolik, aby ti stoupl do krku. Je jen průměrný. Obsáhne tě jedno odpoledne zvědavosti a pak ho již nikdy nevybalíš. Archiv her z roku 1996 má stovky podobných — a stejně tak zapomenutých.

Dnes si ho zahraješ jen z piety k devadesátkám. Z něčeho, co bylo "něco", aniž by bylo "něco opravdu". Pokud chceš vrátit se k arcadovým platformerům bez geniálního designu, tady na tebe čeká. Jinak si vezmi raději cokoliv od Apogee, a budeš spokojený déle.