Out 'M' Up

Zadržím si detaily. Out 'M' Up je poslední věcí, kterou si vzal do paměti nějaký středoškolák v roce 2000, když mu v Loádě zůstalo ještě pár minut volného času. Prostá DOS-ovská věc na floppy disketu, bez velkých ambic a bez toho, aby se jí někdo složitě věnoval. Přesný rok vydání, výrobce — nic z toho nechybí jen tak ledabyle. Chybí to proto, že vlastně nevím.

Hraje se prostě: kuličky padají shora, ty je odhazuješ do stran a snažíš se jich zbavit. Něco jako pilovitý Tetris, akorát aby pád rozhodly guma a pár tlačítek. Cíl je jasný — vyklidit obrazovku, než se ti všechno zavalí. Není v tom hlubina ani brilance. Systém funguje tak prosté, že ho pochopí všichni bez čtení návodu.

Samotné hraní je místy frustrující. Reaction time musí být naprosto přesný, ale kuličky se chvíjí v přibližné logice. Není tam pevné pravidlo, kdy se co stane. Jednou ti skákají příznivě, podruhé se zdá, že tě hra úmyslně trolluje. Ovládání je tlač, pusť, opakuj — nic víc. Prvních deset minut je to v pohodě jako tlačítko do výtahu, pak to začne přecházet do rázu, kdy by ses radši koukal na bílou zeď.

Out 'M' Up zbyl v paměti jako typická minimalistická DOS hra, která nikdy neměla velkou komunitu ani slávu. Nestojí za zkoumáním jako nějaký archeologický nález. Je v tom ale něco — prostota bez zbytečnosti, která vám připadá pochopitelná i po dvaceti pěti letech. Starší verze Mahjongu nebo Solitairu to určitě není, ale jako trénink reflexů si ji někdo zahraje bez zášti.

Najdeš si ji v nějakém archivu či v emulátoru v prohlížeči, pokud chceš zažít, jak vypadala hra, kterou si někdo naprogramoval jen tak, aby měla něco dělat. Není to mistrovské dílo, ale ani to není selhání. Je to prostě hra z doby, kdy programátoři ještě věřili, že zábava nemusí být složitá.