Mutants

Mutants na Spectru — jedna z těch her, kterou si dnes najdeš spíš náhodou ve složce "neznámé" než že by ji někdo aktivně doporučil. Příšerná grafika, kterou si dnes bez ústupků přiznáme, ale v osmdesátkách to byl normální standard. A právě to ji dělá zajímavou.

Jde o akční hru, která tě poslílá do světa plného mutantů. Hra neukazuje svou zápletku na stříbřeném podnose — ty se prostě ocitneš uprostřed chaosu a máš se nějak dostat ven. Spectrum měl takový styl: mapa, příšery, hazard. Mutants to sleduje bez chvílky nostalgie na pohodlí hráče.

Ovládání je přímočaré, jak se patří na osmibitu. Pohyb, skok, střelba — nic složitého. Problém není v komplexnosti, ale v tom, že hra tě chce zaživa. Jeden zásah a padáš jako vrch. Proceduálně se zdá chaotická, až na hranici nehratelnosti, ale právě tímto způsobem tě nutí experimentovat, pamatovat si mapu, učit se z chyb. Dnes by se tomu řeklo "retro difficulty" a byla by to prodávající fráze. V osmdesátkách to byla prostě hra.

Mutants nikdy neměl status klasiky typu Sabre Wulf nebo Atic Atac. Zůstal kuriozitou v hromadě tuzemských a západních kódů. To ale neznamená, že by si nezasloužil pozornost — právě pro tuhle zapomnětlivost je zajímavý. Ukazuje, jaké projekty se rodily bez mediální podpory, bez maretu, jen proto, že existovaly nástroje a programátoři.

Dnes si ho zahraješ v prohlížeči a chvíli ti trvá, než si zvykneš na to, že hra nedrží tvou ruku. Není to zábava v moderním slova smyslu. Je to výzva, která si od tebe vezme čas a trpělivost. A právě tím je stále svým způsobem osobitá.