LHX Attack Chopper

Helikoptéra, která tě neshodí z křesla? Omyl. LHX Attack Chopper je simulátor, kde se sedíš do kabiny amerického vrtulníku a zjišťuješ, že dynamika se jmenuje jinak — totiž frustrující pomalost a hledání tlačítek na displeji.

Jde o vojenský simulátor z roku 1990, kde pilotíš LHX (budoucí Apache), létáš nad mapami inspirovanými středním východem a střílíš na nepřátele. Cíl je jasný: zničit nepřítelské jednotky, vyhnout se protivzdušné obraně, vrátit se na základnu. Hra si vzala vážný tón — bez soutěžního skóre, bez hlášek, jen do prdele vážná vojenská práce.

Potíž je v tom, že na PC devadesátých let tahle vážnost připadala spíš jako kazajka. Vstaneš do kabiny, koukáš na tři displeje najednou, hledáš, jak se točí věž, kde má radar a proč ti nic nefunguje tak, aby to bylo intuitivní. Ovládání je složité — nejednoduché, ale složité. Letíš pomalu, cílíš pomalu, střílíš pomalu. Někdy to sedí, někdy se ti hra zdá, že si s tebou hraje — zničíš cíl a zjistíš, že ses sesul o sto metrů dál. Fyzika vzduchu ti tu chybí, všechno se chová líně.

Přesto tam něco zůstane: ten pocit, že opravdu simuluješ něco, co funguje na jiných principech než arkádní letoun. Mapy jsou obsáhlé, hráčských chyb se počítá spoustu. Kdyby hra měla lepší tutoriál místo beznadějného háblování instrukcí, byla by přístupnější. A kdyby letění bylo aspoň trochu dynamičtější, nekazilo by pak hratelnost, která je tu založená čistě na trpělivosti.

Dnes si ji zahrneš spíš z nostalgie nebo když chceš vědět, jak vypadal simulátor, který se pokoušel být vážný za každou cenu. Není to špatná hra — je to nudná hra s dobrými ambicemi. Starší bratr B-17 Flying Fortress byl zábavnější, protože si hru vzal míň vážně.