Expo

Kurva, co to je? Spustíš si soubor, objeví se tabulka s nějakými čísly, a pak už nevíš. Takový byl první dojem z Expa z roku 1990 — program, který si chtěl hrát na něco mezi simulátor a edukativní aplikaci, ale zapomněl si vzít návod.

Jde o DOS program, který se tváří jako expozice či virtuální průhlídka — řekneš si třeba o fyzice, matematice, či nějakých vědeckých tématech, a program ti je má předvést skrz interaktivní tabulky a grafy. Prakticky nic víc. Není tu příběh, nešlapeš si nikoho, nevýbuchuješ nic. Jen ty a údaje.

Ovládání je na úrovni DOS aplikace z doby, kdy se myší ještě počítalo. Kurzorové klávesy, Enter, ESC — ta trojboj všech devatenáctých let počítačů. Naviguješ po obrazovce, vybíráš možnosti, vidíš číselné výsledky. Není to nepříjemné, ale není to ani inspirativní. Cítíš se spíš jako někdo, kdo kouká do starého encyklopedického CD, kterým se všichni v lese nuděli.

V devadesátkách se objevilo fakt dost těchto edukativních pokusů — hry, které měly učit, ale zapomněly, že učit můžeš i zábavou. Expo ti dá informace, ale bez náboje. Bez vizuálu, který by ti sevřel pozornost. Bez důvodu, proč bys se vrátil.

Dnes? Expo je v podstatě kuriozita. Zastrnutý pokus o interaktivní vzdělání z éry, kdy by vzato graphics byly VGA a interaktivita znamenala, že si sám vyplníš pole. Pokud tě láká retro hraní s minimálním komfortem a maximum historické melancholie, stojí si to klidně spustit v DOSBoxu. Všem ostatním bude stačit vědět, že existoval.