Aktie-Bal IV

Když se na konci devadesátek objevilo na disketě něco s názvem Aktie-Bal IV, nikdo netušil, že to bude simulátor bufetu na zasedání správní rady. Jenže to je přesně to, co tady máme — českou edu-zábavu o obchodování s akciemi zabalené do prostředí, které vypadá, jako by ho někdo kreslil v Corell Drawu a pak to všechno ztratil.

Je to edukativní hra zaměřená na základy burzy a obchodování. Hraje se v turech, kde se učíš koupit a prodat akcie různých firem, sledovat jejich kurzy, jednat s partnery. Cíl je jasný — nakaždit více peněz než protivník. Všechno se odehrává v textuálně bohatém prostředí, kde gesto a interfaces připomínají právě spíš nějakou sadu výukových slidů než skutečnou hru.

Mechanika funguje solidně — máš přehled o kurzech, můžeš se rozhodovat strategicky, existují zde prvky náhody i logického uvažování. Problém je, že to všechno je podáno s chutí účetního. Grafika je tristní, zvuky neexistují, text se čte pomalu a bez nějakého rytmu. Hraní se jde, ale je to spíš jako kontrolní práce ze základů ekonomie než hra, která by tě kroutila v křesle.

Aktie-Bal IV patří do kategorie her, které měly vzdělávat české školáky během období, kdy se všichni najednou učili, jak funguje tržní ekonomika. Podobné krabičky leží na půdách střídavě. Na své době měla jistě smysl — nabízela aspoň nějakou představu o burzovním světě bez toho, aby to byla naprostá fiktivní scifi. Dnes je to především rarita, která ukazuje, jak vypadal pokus o edutainment bez větší ambice.

Kdo si ji dnes zahraje? Spíš archivář než gamer. Pokud ale chceš pocit z hraní něčeho opravdu autenticky devadesátkového, bez lesku a efektů, čistě funkčního a slabomyslného, tady máš geniální vzorec. Je to jako hrát si na síti Internetu přes ISDN — pomalé, nezáživné, ale nějak příznačné pro tu dobu.