Vidím kulatou loď létající nad futuristickou krajinou a už vím, že se chystám na něco, co se tváří skromně, ale vnitř se skrývá pořádná mechanika. Gley Lancer na Mega Drive je shmátáme shoot-em-up, kterému se daří ta nejtěžší věc — vypadá jednoduše, ale není.

Letíš jedinou lodí skrz několik úrovní, střílíš a sbíráš zlepšení na zbraně. Hra ti dává čtyři druhy munice a přepínání mezi nimi během letu je klíčové. Nejde jen o to stisknout tlačítko a koukat, jak se nepřátelé rozpouštějí. Musíš myslet dopředu, plánovat, která zbraň na kterého nepřítele nasadíš. Hra tě na to nutí, protože bez strategie umřeš brzy a oprávněně.

Ovládání je přesné, hra reaguje okamžitě. Pohyb lodě je hladký, střelba reaktivní. Mega Drive zvládá vizuály bez problémů — není to žádné grafické wow, ale sprity jsou čisté a nepřekrývají se přes sebe jako slepená žvýkačka. Chvíli to trvá, než si zvykneš na rytmus, na vzdálenost, na to, která zbraň kdy kouše, ale jakmile do toho padneš, už tě nechce pustit.

Gley Lancer byl dlouho neznámý a pak se objevil v emulátorech a na retro sbírkách. Zažívá druhý život. Není to Gunstar Heroes, není to Thunder Force, ale má svou tvář. Výzva je slušná, opakované hraní se vyplácí tím, že se učíš lépe rozhodovat. Zestárlo elegantně — animace nejsou propísknuté, kontrola funguje pořád stejně přesně jako v roce, kdy byla hra napsána.

Pokud tě lákají shoot-em-upy, kde záleží na každém rozhodnutí a ne jen na nervech, je tohle cíl. Hraní v prohlížeči je bezproblémové, hra se chytá rychle a nenutí tě číst žádné dlouhé tuty. Sediš, nacvakneš ovladač a jdeš.