Ansett Timetable Program

Jestli si myslíš, že počítač je jen na hry a tabulky, tady je důkaz, že se mýlíš. Ansett Timetable Program z roku 1994 je jízdní řád australské letecké společnosti, který někdo posadil do DOSu. Není to hra. Není to ani program, ke kterému by sis dobrovolně sedl. Je to virtuální letový řád.

O co jde? Ansett Airlines existovala, létala nad Austrálií a měla lety, které se daly plánovat. Tohle byl jejich digitální řád — počítačový seznam spojů, časů a cen. V devadesátkách si tohle firmy programovaly pro prodejce, cestovní kanceláře a někdy i pro veřejnost. Program měl umět zobrazit, kdy který spoj letí, co stojí a kam vede. Nic víc, nic míň.

Ovládání? Textové menu, ve kterém vybíráš klávesami. Kurzor nahoru, dolů, Enter pro výběr. Barvy, které bolely oči — zelená nebo oranžová na černém pozadí, jako starý radiolokátor. Bez myši, bez oken, bez ozdob. Když ses ztratil, koukal jsi do instrukcí vytištěných na papíře, které sis nosil domů. Data byla statická — měnil je někdo v kanceláři Ansettu, ne ty.

Proč si to vůbec pamatovat? Protože to byla realita počítačů, na kterou hráči zapomínají. Zatímco všichni si pamatují Doom a Prince of Persia, miliony lidí v těch letech normálně pracovaly s tímhle — s tabulkami, jízdními řády a seznamy. Program se odsunul do zapomnění spolu s Ansett Airlines, která zkrachovala v roce 2001.

Dnes se na něj kouká jako na artefakt. Není v něm zábava. Není v něm soutěž ani příběh. Je v něm jen čistá práce — hledání letů a čtení informací. Když si ho teď spustíš v emulátoru, pochopíš, jak nudné a zároveň nezbytné to bylo. Jak daleko se software posunul a jak málo se někdy mění podstata: musíme něco najít, něco si ověřit, nějak se dostat z místa A do místa B. Jen místo mobilu máš klávesnici a trpělivost.