Island Hopper

Island Hopper byl jedním z těch her, které si v devadesátkách koupil leckdo spíš náhodou — leštil si skříň počítače, přišel zajímavý obal, a když se to podařilo rozchodit, překvapivě vás to chytlo na dvě, tři večery. Příběh se točí kolem průzkumu tajemného souostroví, kde se válí staré mapy, podivná zařízení a zjevně i nějaký důvod, proč se sem nikdo vážně nechodí podívat.

Jedná se o point-and-click adventuru s klasickou strukturou — klikáš po obrazovce, sbíráš věci, kombinuješ je spolu a pokouší se rozluštit, co se tu kolem tebe děje. Dialogy jsou minimální, spíš se orientuješ po ambiente a tom, co ti dává smysl sbírat. Grafika je takový solidní standardní DOS pixelart bez velkých ambicí, zvuk utichený, prostředí chladné a trochu podivné — přesně jak měla vypadat eighties horrorová adventure bez skutečného horroru.

Hra tě nechá zkoušet, ale ne do bodu frustrace. Není to tupost typu Monkey Island, kde si bez návodu někdy připadáš blbě; Island Hopper je logičtější a smysluplnější. Najdeš si cestu na dalších ostrovy a postupně si složíš, co se tu stalo. Tempo je klidné, skoro chránící — jak by měla adventura fungovat.

Dnes už na ni nikdo nemluvní, zatíml ní Monkey Island nebo Beneath a Steel Sky zůstaly v paměti jako ikonické. Island Hopper ale nebyl špatný — prostě ne dostatečně výrazný na to, aby obstál proti konkurenci svého času. Neměl hollywoodský punch ani slavný název.

Pokud tě lákají tichá sedmdesátková sci-fi a máš čas projít si hru bez velkých zvratů, Island Hopper v prohlížeči skvěle sedne. Není to hrdina, ale poctivá průkopnická práce, kterou se oplatí obnovit — pokud máš náladu na tichou, opatrnou hádanku bez stresu.