Cruising on Broadway

Když se na obrazovku Spectra valí taková marnost, říká si člověk, proč to vůbec někdo vydal. Cruising on Broadway je podstatou arcade hra, kde řídíš auto po nekonečné hlavní ulici a snažíš se vyhnout ostatním vozům. Až na to, že to vypadá jako by ji někdo naprogramoval během obeda a pak si dal pauzu na zbytek života.

Grafika je nejjednodušší, jakou si lze představit — rozmazané tvary barevných linií, které se mají tvářit jako auta, a silnice, kterou tvoří tři čáry. Pohled zepředu, kdy se všechno valí za tebou, byl v devadesátkách víc než vyčpělý. Ovládání reaguje jak letargický starší pán — pomaluji, reaktivně a nepřesně. To samé auto jako ty se chová bizarně, někdy se zdá, že ignoruje fyziku úplně.

Hra má přitom určitou logiku. Čím déle přežiješ, tím rychleji se všechno pohybuje. V teorii by to mělo zvyšovat napětí, v praxi to jen rychleji demonstruje, že ovládání je na hranici unužitelnosti. Srážka s čímkoli znamená instant game over a návrat na start. Bez jediné progrese, bez checkpointů, bez ničeho.

Jak se to hraje? Nudně. Opakovaně. A bez důvodu se v tom vrátit. Není tu žádný charm retro jednoduchosti, žádný design, kterým bys se chtěl bavit. Je to prostor mezi nudou a frustrací, kde se nic neděje a všechno se pohybuje špatně.

Existují lepší arcade koncepty z téže éry. Existují i horší, ale to není dobrá záchrana. Tuhle hru si vezmeš v browseru jako zvědavost — aby sis říkal, že jste ji zkusil — a po dvou minutách víš, proč na ni nikdo nevzpomíná. Ani technicky, ani herně nemá co nabídnout.