Pamatuju si, jak jsem tehdy četl v nějakém herním časopise, že tahle hra používá motion capture. Přijde mi to jako technologický zázrak na rok 1995 — a zároveň jako dokonalý příklad toho, že technologie sama o sobě nestačí.

Brett Hull Hockey '95 je hokejová simulace od Accolade zasazená do světa NHL. Accolade ji pojmenovala po tehdy jednom z nejznámějších střelců ligy, Brettu Hullovi, což byl marketingový tah, který v devadesátkách fungoval spolehlivě. Koupíš jméno hvězdy, prodáš krabici. Hra vyšla na více platformách — DOS verzi měli ti šťastnější z nás na PC.
Samotné hraní je takový solidní střed. Ovládání na klávesnici nebo joysticku zvládnete za pár zápasů, tempo hry je slušné a komentář — pokud vím, byl namluvený — dává celé věci atmosféru skutečného přenosu. Jenže právě ta animace, která měla být průlomová díky motion captuře, v praxi nikdy nevypadala tak plynule, jak by člověk čekal. Bruslaři se pohybují trochu jako by jim někdo dal příliš mnoho kafe a málo kloubů. Sledujete to s uznáním k záměru a lehkým zklamáním z výsledku.

Na hry NHL od EA Sports z té doby to nestačilo — a to byl tehdy ten pravý benchmark. EA měla lepší grafiku, plynulejší hratelnost a větší rozpočty. Accolade šla technologickou cestou přes motion capture, ale výsledek byl spíš zajímavý historický experiment než konkurenceschopný produkt. Přesto má hra své kouzlo. Je to autentický artefakt doby, kdy se hokejové hry teprve učily, co vlastně chtějí být.

Dnes si ji zahrajete nejspíš ze dvou důvodů: buď vás zajímá historie hokejových her a chcete vidět, jak vypadal pokus o motion capture v roce 1995, nebo máte tu specifickou nostalgii po Accolade jako značce. Na víc hodin vás to nepřidrží, ale jeden zápas jako retrospektivní ochutnávka stojí za to.