Battle of Antietam

Jestli ses někdy pokoušel vést armádu bez mapy, bez informací a bez sebemenšího tušení, co se děje za kopcem, potom víš, jak se cítí v Battle of Antietam. Tahová strategie z roku 1986 ti dá řízení jedné ze stran americké občanské války a pošle tě do boje o jeden z nejkrvavějších dní v historii Spojených států.

Hraji si tu roli důstojníka konfederace nebo Unie. Cíl je jednoduchy: ničit jednotky soupeře a držet terén. Mapa ukazuje krajinu kolem Sharpsburgu v Marylandu, jednotky se pohybují postupně a všechno se počítá v tazích. Síly jsou rozděleny do brigád, každá má jinou mohutnost a příslušnost — pěšáci, jezdci, dělostřelectvo. Tahož si musíš pamatovat, jak se co chová a jaká je vzdálenost na účinek zbraně, která není vidět na prvý pohled.

Hrací mechanika je neúprosně omezená. Barvy na obrazovce se stejnají jako v beži učebnice vojenské taktiky. Pohyb jednotek chce spoustu času a klikání. Nejde vidět bojiště jako celek — musíš se různými úhly pohybovat po mapě a luštit, co se kde odehrává. Počítač tak nehraje v tvůj prospěch, spíš se tady přehlídnete a zjistíte, kdo si lépe pamatuje pozice jednotek. Boj je velmi matematický, nebystrý — jde o hodnoty v tabulkách a o údaje, které zkrátka musíš znát.

Battle of Antietam si zaslouží respekt za ambici. V devadesátkách to byla rarita — seriózní historická simulace na kancelářským počítači. Zatímco ostatní strategické hry dávaly grafiku a spád, tato nabízí hloubku řemesla vojevůdce, která se mi dnes jeví víc studijní než zábavná. Čas ji prů bez nostalgie nehraji.

Zkusit by si ji měl, chceš-li pochopit, z čeho rostly pozdější strategie. Na emulátoru DOS her je stála k sehnání — není těžké ji spustit, ani ji pochopit. Ale připrav si papír, tužku a zlou chuť na psaní poznámek. Hra tě ničeho neušetří.