Rok 1993, přepínám na kamaráda a on sedí u monitoru a dívá se na hřiště shora, kde pobíhají figurky velikosti nehtů. „To jsou fotbalisté?" ptám se. „To je nejlepší fotbalová hra na světě," odpoví, aniž by se otočil.

Sensible Soccer — konkrétně edice European Champions 92/93 od Sensible Software — je arcade fotbal pohledem seshora. Žádná 3D grafika, žádné animace přihrávek v pomalém pohybu. Malé sprajty, zelené hřiště, rychlá akce. Licencované evropské kluby a hráči z té sezóny, což byl v roce 1993 na PC vcelku silný tahák.
Ovládání je úmyslně jednoduché — pohyb, přihrávka, střela, a k tomu možnost zadat míči rotaci po výstřelu. Právě ta rotace je srdce celé hry. Bez ní je Sensi jen rychlý ping-pong s míčem. S ní najednou děláte věci, které vypadají jako nehoda, ale po deseti hodinách začínají vypadat jako záměr. Tempo hry je divoké, skóre leze rychle a zápas trvá minuty. Realistický fotbalový simulátor to tedy není a nikdy být nechtělo.

Co Sensible Soccer uměl lépe než většina konkurence tehdejší doby, byla plynulost a okamžitá zábava pro dva hráče. Za jediným klávesnicovým koncem stolu nebo s joystickem v ruce se z toho stával regulérní přetlak vztahů. Přátelé, které znám, ho tehdy hráli hodiny — a to je pro arkádový fotbal docela výpověď. Já osobně jsem nikdy nepatřil k jeho největším fanouškům, přišel mi trochu mělký na delší sólo hraní, ale těžko mi to vyčítat hře, která byla stvořená hlavně pro to, aby se kvůli ní křičelo přes stůl.

Dnes hra zestárla přesně tak, jak se u tohoto žánru čeká — grafika neurazí, ale ani neohromí, a bez živého protihráče to poměrně rychle omrzí. Kdo si ji chce dnes zahrát v prohlížeči, dostane autentický výřez z doby, kdy fotbalové hry sázely na rychlost a reflexy místo na licencované komentátory a fyziku vlasů. Pro pamětníky je to spolehlivá vzpomínka. Pro zvědavce je to dobrých dvacet minut — než jim dojde, proč tehdy lidé volali do herních magazínů a hlasovali pro ni jako pro hru roku.