Deze recensie is nog niet vertaald — we tonen het origineel (Čeština).
Řídíš čtveřici mechanizovaných strojů přes hlavu plnou armád. Mech Brigade z roku 1987 je takový miniaturní válečný plán v češi, kterou vydal někdo, kdo asi vlastnil počítač a pásku s BASIC interpretem. Strategie v čistém slova smyslu — turnové tahy, hexagonální pole, nula grafiky, která by tě bavila déle než pět minut.

Jde o taktiku v nejjednodušším provedení. Máš své jednotky, soupeř má svoje. Střídáte se v tazích, pohybujete se po mapě, střílíte. Cíl je jasný: vyhladit nepřítele. Hra běží v textovém režimu — představ si disketu, na které jsou napsané souřadnice a čísla. Ovládání? Zadáváš příkazy přes klávesnici, bez myši. Není tam žádné "rozhraní" v dnešním slova smyslu. Jen znaky a volby.
Hraní je podobné sestavování lega podle návodu — existuje určitá logika, ale chybí jí chuť. Nejsi tam dost blízko ke své jednotce, aby tě zajímalo, co dělá. Nejsi tam dost daleko, abys pociťoval svobodu. Strávíš dvacet minut čtením souřadnic a zadáváním čísel a přijde ti, že jsi právě vyhral. Bez pum, bez dramatiky, bez toho, co dělá válečné strategie zajímavými.
Důvod, proč si ji vůbec někdo pamatuje, je spíš historiografie než zábava. Mech Brigade patří k těm pokusům, které ukázaly, jak málo můžeš udělat, když máš jen procesor, paměť a chuť. Nebyla špatná, byla jen… zbytečně složitá na to, co nabízela. Mnohem později by takové hry osvobodiť grafika a zvuk — tady chyběl už jen ten nápojů.

Zahrát si ji dnes půjde v emulátoru nebo přes online archiv DOS her. Historicky zajímavá, pro nostalgii se třeba podíváš. Ale dlouhé hraní? Na to si vezmi raději něco, kde se ti aspoň podaří vidět, co se děje na obrazovce.