Space Attack

Když se v půlnoci na monitoru objeví první řada nepřátel a ty kurvíš do klávesnice, že to bude klasika — a není. Space Attack z roku 1987 je ryzí DOS-ovský střelec shora dolů, kterého si pamatuju spíš proto, že jsem ho našel v nějaké krabici se staršími hrami než proto, že bych ho hrál furt.

Ovládáš spaceship, nebo jak se to jmenuje, a střílíš na nepřátele, kteří jdou na tebe v řadách. Cíl je prostý: vydrž, kolik se dá, a seber bonusy, aby se ti nezbořilo zdraví hned v prvních minutách. Příliš nebudeme řešit příběh — ten tu není. Je to čistá mechanika bez jakýchkoli okolků.

Ovládání funguje, jak se čekalo od hry z osmdesátek. Šipky vlevo a vpravo, mezerník střílí, a to je vše. Grafika je stavěná na úrovni pixelů a čtverečků — ne proto, že by to byl umělecký záměr, ale proto, že jinak by to v té doby na běžném PC ani neběželo slušně. Zvuk? Pípání, které tě za chvíli začne sychrávat, takže ho raději vypneš.

Problém je v tom, že tenhle druh hry potřebuje buď dokonalé ovládání, nebo alespoň nějaký háček, který by tě přitáhl znovu. Space Attack má ani jedno. Vybalancování obtížnosti je blbé — chvíli je to nudné, pak se to najednou sesype. Bez postupné eskalace a bez žádných nových výzev během hry.

Dneska? Když chceš starý shoot-em-up, máš spoustu lepších voleb. Galaga, Asteroids, kterékoliv Strikerhosting — všechno to dostane s hrací hodnotou líp. Space Attack si vezmeš, když sbíráš a chceš vyzkoušet skutečně všechno, co se na PC v osmdesátkách objevilo. Jinak ho přeskoč.