Quadrant

Kdo by si myslel, že čtvereček a pár čar mohou být předlohou pro hodinky hraní? Quadrant z roku 1984 je důkaz, že grafika nemá nic do činění s tím, co tě u obrazovky udrží.

Jde o logickou hádanku, kde se na mřížce skládají čtvercové kusy. Cíl je jednoduchý: vyplnit prázdný prostor bez zbytečného místa. Kupříkladu dostaneš kousky různých tvarů — L-ko, čtverec, přímka — a musíš je rozumně umístit, aby se všechno vejšlo. Není tu časový tlak, žádný kňučící počítač, jen ty a tvoje schopnost prostorového myšlení.

Hraje se přitom neskutečně snadno. Vyber si kus, umístíš ho na mřížku, posouváš, otáčíš. Když se ti nelíbí pozice, smaž. Každá úroveň má jiné rozměry a kombinace, takže první půl hodinu je to přímo zábava — vytahuje z tebe tu správnou dobu věnovanou hlavolamu. Pak se ale opakovatelnost začne kousat. Ne proto, že by kusy byly těžké umístit, ale proto, že po třiceti úrovních přijdeš na to, že se ti v podstatě opakuje stejný mozek — jen se mění čísla.

V devadesátkách byla taková hra na diskete mezi kolegy věc. Nebyla to žádná sláva grafiky ani příběhu, ale na chvíli odhánění nudy při přípravě na matiku seděla dokonale. Dnes bys ji našel stejně snadno jako Tetris — a přesně tak by měl vypadat tahový logický puzzle na počítači.

Quadrant je typ hry, kterému se nikdy nestaví. Není jí sám o sobě čím překvapit — nemá ambicí být víc, než co je. Pokud máš rádo jednoduché, čisté hlavolamy bez frnflajšů, spustí se ti v prohlížeči stejně jako v roce 1984. Pokud ale čekáš něco hlubšího nebo vizuálně zábavnějšího, tvůj čas je vzácnější.