Asteroid Pilot

Asteroid Pilot nepatří mezi hry, co by si vás hned pozvedly ze židle. Je to jednoduché, přímočaré a bez zbytečného okrasného průmyslu — přesně takový software, kterým se počítače v časných osmdesátkách hlasitě nudily.

Ovládáte malou loď na černém ekranu a střílíte na asteroidy, které se z různých stran valí kupředu. Známá zápletka z arkádních heren, kterou už v tu dobu všichni znali. Cíl je jednoduchý: přežít co nejdéle a sbírat body. Větší asteroidy se po střelu rozpadnou na menší, ty zase na ještě menší. Nic nového pod sluncem, jen jiné jméno a jiná implementace.

Samotné hraní je o rychlých reflexech a prostorové orientaci. Loď se otáčí, zrychluje, zádi se otáčí a palí. Asteroidy se nehýbou podle nějakého geniálního vzoru — létají si svým směrem a čekají na srážku. Když je těch objektů příliš, stane se z obrazovky neprůhledný kousek chaosu a nejdřív zjistíte, že jste mrtví. Takhle se to hraje a takhle to končí.

V příběhu nejsou stavy žádné a v mechanikách taky. Hra vám nedá nic navíc — žádné bonusy, žádné speciální zbraně, žádné příběhové svinutí. Je to čistý výtah akčního konceptu bez sňatků a bez emocí. Už v osmdesátkách to bylo pro někoho málo.

Dnes se na ni kouknete hlavně historicky — jako na doklad toho, jaké byly hry, když byly opravdu jednoduché. Programátoři si ji mohli odhadnout za víkend, a přitom byla herní průmyslem přijímána bez protestu. Pokud vás lákají retro vzpomínky nebo chtějete vidět, jak vypadal gaming v nejčistší podobě, není to špatná volba.