Rainbow Paint

Už jsi někdy koukal na prázdné plátno a věděl jsi přesně, co chceš namalovat, ale tvoje ruka to neuměla? Rainbow Paint je přesně pro tyhle chvíle. Jde o kreslicí editor, který se snaží všechno zjednodušit — minimálně v teorii.

Je to pokus o jednoduchý kreslicí program pro DOS. Máš paletu barev, různé štětce, výplň, pravidelné tvary — zkrátka základní výbavu každého editoru té doby. Cíl je prostý: nechat uživatele kreslit bez zbytečného klikání a bez menu hlubokých jako studna. V rozlišení 320 na 200 pixelů v 256 barvách si všechno nakreslíš a pak to uložíš.

Jenže tady začíná realita. Ovládání je jako bruslit v holínkách — technicky to jde, ale radši bys to nedělal. Kurzor podléhá DOSovému tempu, kdy trvá vteřiny, než si grafika uvědomí, že se něco změnilo. Změna barev, výběr nástrojů, všechno působí toporně a váhavě. Kreslení samotné není nic, co by tě dostalo do flow; spíš jsou to jednotlivé čáry a detaily, kterým musíš věnovat pozornost.

Rainbow Paint byl průměrný i na svou dobu. Vzor přitom měl — Deluxe Paint na Amize už existoval a chlubil se animacemi i mnohem hladším ovládáním. Na IBM PC ale tohle bylo takové... nejjednodušší řešení. Nějak to fungovalo, ale barevnost a přirozenost chyběly. Zestárlo to špatně, hlavně proto, že nemělo nic, co by ho odlišovalo od tuctu dalších, stejně nudných editorů.

Dnes ho spustíš hlavně kvůli nostalgii — jako kuriozitu, která byla na prvních disketách. Není to špatná hra, je to špatný program, který ti z hlavy vypadne hned při vypnutí DOSBoxu.