Car Builder (Crashes)

Když v jedničce osmdesátých let někdo řekl "simulátor", myslel tím zvláštní věc. Car Builder neboli Crashes je tím nejpodivnějším dokladem toho, co si můžeš v původním PC představit: sestrojit auto a pak ho účelně rozvrátit. To je celé.

Hra je tak řídká, že konkrétní detaily se špatně dohledávají — víc se objevuje pouze zmínka, že existuje. Patří do nejasné kategorie edukačních či experimentálních her, které IBM PC prodělávaly v rané fázi. Buď si stavíš vozidlo z jednotlivých dílů, nebo se spíš pohraješ s tím, co se stane, když ho ve vysoké rychlosti střelíš do překážky. Jednoduchá grafika, jednoduché myšlenky.

Ovládání je intuitivní hlavně proto, že není moc co ovládat. Klikáš, vybíráš komponenty, počítadlo někde běží. Hraní nevyžaduje dovednosti, spíš zvědavost — jaké auto si postavím a co se bude dít? Samotný proces hrání za sebou nemá svádivost na delší dobu. Po chvíli víš, jak to funguje, a pak už je to jenom opakování.

Car Builder je spíš artesánský kousek než hra, která by tě svázala na odpoledne. V řádku osmdesátkových pokusů o simulaci a interaktivní experimenty patří k těm, které už měly aspoň myšlenku — třeba aby se děti podívaly na to, jak auta fungují. Dneska by se tomu říkalo "edutainment", ale v roce 1982 to byl jen podivný software, který si někdo odvážil vydat.

Když ji teď najdeš v online archívech a spustíš v prohlížeči, jde o to spíš uchopit atmosféru doby než o skutečnou zábavu. Retro je atraktivní, když v tom je nějaký důstojný obsah — tady je to spíš kuriozita. Ale právě ty kuriozity dělají průběh počítačové historie zajímavým: nekompromisní, divné, bez ohledu na to, jestli se prodají miliony kopií.