Burger Blaster

Burger Blaster. Název sám o sobě slibuje jednoduchou zábavu a lehký nesmysl, což je v roce 1988 docela přesné. Nejde o průlom, ani o hru, kterou by dnes někdo hledal záměrně, ale v devadesátkách jste ji mohli najít na nějaké té sharewarové sbírce na disketě.

Jde o jednoduchou arkádu, kde střílíš na burgery či nějaké jídlo padající shora. Cíl je tradiční: nezachytíš-li je včas, hra skončí. Čím déle přežiješ, tím víc věcí padá a tím je to náročnější. Nic, co byste neviděli už v Tetrisu nebo v arkádách s padajícími objekty. Prostě a bez přehánění.

Ovládání je přímočaré — pohybuješ se ve spodní části obrazovky a střílíš. Pixelart je primitivní, zvuk je spíš hluk než hudba. Hra funguje, dělá, co slibuje, ale všechno to dělá bez vášně. Nejsou tu žádné speciální bonusy, které by zvedly zábavnost, žádné powerupy, nic, co by člověka lákalo vrátit se. Prostě padání, střílení, respawn, konec.

Burger Blaster patří k těm hrám, které vznikly proto, že se programovalo snadno a MS-DOS nabízel prostor pro každého hobbyistu. Není to špatná hra, je prostě nezajímavá. Nic, co by změnilo hráčství nebo čím by si člověk vzpomněl. Zapadá mezi tisíce podobných pokusů bez tváře.

Zahrát si ji dnes můžete z nostalgie, nebo zkrátka proto, abyste věděli, jaké to bylo. Není to hrůza, není to temná komnata bez východu. Je to jen nudná chvíle v MS-DOSu, kterou jste si mohli užít za dvě minuty a zapomenout. V prohlížeči bez instalace naběhne stejně snadno a zabere stejných pět minut.