Questa recensione non è ancora tradotta — mostriamo l’originale (Čeština).
Nevím, kdo si to vůbec hrál bez návodu. Strange Odyssey z roku 1981 je textová adventura, ve které si po několika minutách nejsem ani jistý, jestli se mi něco děje nebo jen počítač čeká na to, abych napsal správné slovo.
Jde o klasickou textovku v duchu Zork, jen mnohem skromněji vybavené. Pohybuješ se mezi místnostmi psaním příkazů — NORTH, TAKE, EXAMINE. Cílem je postupně sbírat předměty, řešit jednoduché logické úkoly a pokusit se vystoupit z neznámého prostředí. Příběh, pokud jej tam vůbec hledat máme, je minimalistický. Nebo spíš neexistuje.
Hra tě nechá zkoušet, zkoušet a znovu zkoušet. Nevíš, jestli slovo „podívej se na lampu" nebo „zkontroluj lampu" je správné — texťák ti jen odpoví „I don't understand". Ovládání je tedy čistě mechanické a místy frustrující, protože slovní zásoba hry je úzká a nešikovná. Chyby se přičítají hlavně tobě.
To je vlastně jediná „logika", která se tu vyskytuje. Nejde o puzzle v dnešním slova smyslu, ale spíš o čmuchání a chybování. Pokud máš trpělivost čili typickou vlastnost hráče z 80. let, může být zvláštní záhada přitažlivá. Pokud si chceš užít správný adventure, Zork byl bližší cíl už v tu dobu.
Strange Odyssey má okouzlující nostalgie — ten jednoduchý zelený text na černém, počítač, který ti doslova odpovídá slovo od slova. Je to surový, nezpracovaný zážitek ze vzniku počítačové hry. Ale nostalgie není zábava a čekání není hra. Dnes ji zahrát znamená spíš археologickou exkurzi do hrobu počítačového hraní.
Jestli chceš pocítit, jak těžké bylo hrát v roce 1981 a v čem byly tehdejší adventury vlastně o trpělivosti, cihly k poznámkám a spoustě štěstí, tady to máš. Indy hráči a zájemci o historii retroher si ji můžou zkusit v DOSBoxu nebo v prohlížeči. Zbývající vesmír si v klidu vezme něco lepšího.
old
