Questa recensione non è ancora tradotta — mostriamo l’originale (Čeština).
Kdyby měla být dokonalá návštěva zábavního parku, Mystery Fun House by ji pokazila hned v bráně. Tahle logická adventura z ranné éry PC se netvrdí být nic víc než edukační hračka, která chce, aby ses v domě plném místností a hádanek chvíli poflakoval a přemýšlel. Což je přesně to, co dělá — bez velkých ambicí, bez pretenzí.

Jde o bodový řetězec, kde se pohybuješ po několika obrazovkách, hledáš předměty, kombinuješ je a řešíš jednoduché logické úkoly. Nejdřív si vezmeš klíč, pak víš, že máš otevřít bezpečí, a v bezpečí je něco, co ti pomůže dál. Svět není otevřený, cestou s tebou komunikují postavy — má to spíš atmosféru třídy programů pro děti, kde se všechno hezky vysvětluje a nikdo se na tebe nezlobí.
Ovládání je jednoduché, text na obrazovce tě nasměruje. Grafika? Kreslená, minimalistická, ale s určitou vůlí vykreslit něco, co vypadá jako dům. Nejhorší na hraní je nudné čekání — hra tě nutí načekávat na věci, bez kterých se neposun dál, a to v počítači z osmdesátky znamená doslova sedat a koukat na obrazovku. Kdo by si myslel, že nejhůř zestárá právě tato „funkce".

Mystery Fun House se podařilo jednu věc — stát v paměti jako součást doby, kdy se počítač netvářil jako hřiště bez hranic. Byli jste vynuceni čekat, přemýšlet pomalu, bez klíčení. Dnes to vypadá jako mumifikovaná lekcí, ale právě toho si cení, kdo chce poznat, jak edukace vypadala, když ještě počítač nebyl rychlé automaty na klipy.

Zkus si ji spustit v prohlížeči, když se chceš vrátit k hernímu světu, v kterém nejde všechno tady a hned a kde se očekává, že si na chvíli sednout a zapřemýšlíš. Není to hra, která tě oslní, ale bude to tvoje pár minut v domě, kde se čas pohybuje jinak.