Questa recensione non è ancora tradotta — mostriamo l’originale (Čeština).
Malý kulatý chlápek, který se prohání po obrazovce a sbírá barevné kuličky, jako by hrál s něčím, co by neměl. BoBo z roku 1988 je jednoduchý arkádní platformer na PC, kde jste přesunuti do světa tvořeného čtvercovými bloky a kde je logika jednoduchá: pohybujte se, skákejte a nezapadněte pod padající prvky.

Jde o typickou plošinovku z doby, kdy složitost spočívala v časování a trpělivosti. Procházíte úrovně, sbíráte věci, vyhýbáte se překážkám. Není tu příběh ani dialog, jen vaše malé zvíře a jeho cíl. Grafika je minimalistická — to, co si v devadesátkách mnoho lidí ani nevšimlo, dnes vypadá jako čistý design. Chybí tu ale něco, co dělá ty lepší arkády nakakou: zvuk. Ticho, kterým by se dalo krájet.
Ovládání je klasické — pohyb a skok. Žádné speciální schopnosti, žádné triky. To znamená, že kvalita hraní opravdu závisí na tom, jestli jsou levely zajímavě navržené. Někdy ano, někdy se cítíte, jako by hra šla jen do šířky a hloubka chybí. Obtížnost skáče bez logiky — chvíli je nudná, pak vás náhle zabere.
BoBo je takový ten typ hry, který jste v počítačovně mohli zahlédnout na poličce vedle deseti podobných titulů, které si dnes nikdo nepamatuje. Nestalo se ze ní kultovní věc, neměla charismatickou postavu, neměla žádný gimmick. Prostě byla. V osmdesátých letech se takovýchto her objevilo tisíce, a právě to je důvod, proč si ji pamatuje jen tak málokdo.

Pokud jste nostalgik a chcete cítit dech té doby — kdy byly grafika i zvuk věcí sekundární a důležitá byla čistá mechanika — můžete si ji zahrát. V prohlížeči ji spustíte snadno. Nebudete zklamaní, ale také vás nečeká nic překvapivého. Je to řemeslo bez grácie.