Bridge Tutor Advanced

Bridge Tutor Advanced ti nedá zabít čas. To je první věc, kterou pochopíš, když spustíš tuhle věc na Spectru — jsou to samé karty, statistiky a nudná poučování. Hra není o zábavě, je to učebnice s klávesnicí, program, kterému je absolutně ukradený, jestli se bavíš.

Jde o bridž, klasickou karetní hru tím nejnudnějším a nejkomplexnějším způsobem, jak si ji lze představit. Počítač tě bere za ruku a učí tě správné strategie — správné podle nějakého pevného pravidla, které mu někdo naprogramoval. Tvůj úkol není vyhrávat, ale se učit. Počítač tě opravuje, vysvětluje ti, proč jsi hrál zle. Je to jako kouč v počítačové podobě, který ale nemá trpělivost ani empatii.

Mechaniku popisovat je zbytečné. Zadáš vstup, počítač tě evaluuje a řekne ti, co jsi dělal špatně. Ovládání na Spectru je to, co znáš — obtížné, neohrabané, intuitivní snad jen pro ty, co si pamatují, jak se hraje bridž. Hra ti dá případy, ty je řešíš podle instrukcí, a pak se dozvíš, jestli ses zmýlil. Hraní není zábavné, je to práce.

Bridge Tutor Advanced je zajímavý jako kuriozita — důkaz toho, že někdo v osmdesátkách nebo devadesátkách věřil, že Spectrum je vhodná platforma na učení si sofistikovaných karetních strategií. Možná měl pravdu pro někoho, kdo už bridž znal a chtěl se zlepšit. Pro ostatní je to jen suchý kus software bez gramu charismy.

Dnes si ji zkusíš hlavně z nostalgie — vůči devadesátkám, kdy si podobné věci lidé pořídili a snad i používali. Není to hra, kterou bys hrál pro zábavu. Je to historický artefakt edukačního softwaru, který měl ambice, ale nezapomněl na to, že počítačová zábava má být aspoň trochu zábavou.