World Champions

Říká se, že nejlepší hry na Spektru byly ty, které si nikdo nepamatuje. World Champions jsem si nepamatoval ani já, a teď vím proč.

Jde o sportovní simulátor ze své doby — nejspíš osmdesátých let, kdy se na počítačích zahrávaly především zápasky a běhy. World Champions slibuje atletickou soutěž, kde si vybereš postavu a pokusíš se porazit konkurenci v různých disciplínách. Typická retro formule: zvol si atlet, nalaď parametry, pusť se do souboje s ostatními. Nic extra, ale v tomhle duchu se rodilo spoustu her na Spektru.

Ovládání je to, co byste čekali od hry z té doby — tuhé, neintuitivní, s tím klasickým spectrumovským pocitem, že počítač chce všechno udělat těžší, než to ve skutečnosti je. Samotný gameplay se ztrácí niekam mezi informačními obrazovkami a čekáním na to, až se něco stane. Není tu žádné explozivní pojetí, žádné vzrušení — jen matematika v pixelech, která se počítá pomalu a bez grráce.

World Champions patří mezi ty hry, které si na Spektru nikoho moc neovládly. Existují, jsou tu, ale není v nich nic, co by tě přimělo si je pustit znovu. Není to špatně — je to prostě průměrné. Ani tady ani tam.

Dnes se na ni podíváš jen wenn tě historické kuriozity zajímají nebo když experimentuješ se starými Spektry v emulátoru. Není to čas marný, ale ani čas obzvlášť zábavný. Jde o hru, která už zabředla v zapomenutí a zůstane tam.