Drink 'Em

Drink 'Em vás máchne jako jeden z těch zvláštních experimentů, která se na Spektru občas objevily a pak zmizely beze stopy. Málo kdo z nás si ji pamatuje, což je docela podivné, protože jít po obrazovce a sbírat skleničky není právě nejotřepanější zápletka ani v době, kdy 8bitové hry vymýšlely návštivy v záchodě.

Jde o jednoduchý arkádový title, kde se pohybujete postavu po herní ploše a sbíráte to, co název slibuje. Okolí se postupně plní dalšími nápoji, které musíte posbírat, než vám dojde čas nebo zdraví. Hra není nijak složitá na pochopení — vstoupíte, vidíte cíl, víte, co máte dělat. Spektrumovský hardware zřejmě rozhodl o tom, že finesse nebyl prioritou.

Ovládání je klasické, jaké byste čekali od počátku osmdesátek — šipky nebo klávesy pro pohyb, nic extra sofistikovaného. Grafika drží minimalistický styl, kterým byla Spektra slavná: jednobarevní postavičky, jednoduché pozadí, zvuky spíš jako varování než jako hudba. Po chvíli tahání se kolem obrazovky vám dojde, že záměr byl asi někde jinde — ne v inovaci, ale v prostém zahnání nudného odpoledne.

Co si z ní odnášíte? Spíš než vzpomínku na geniální design si pamatujete, že taková věc existovala. Drink 'Em patří mezi ty hry, které si někdo zahrál, shledal ji určitě zajímavou a šel dál. Není špatná, jen maličká a bez větší osobnosti. V pantheonu Spektrových arcád si jistě našla své místo, ale mezi těmi slavnějšími — o kterých se mluví — se ztrácí.

Dnes by vám mohla sednou jako kuriozita, pokud vás zajímá, jak vypadal herní design bez velkých ambicí. Není to hra, kterou byste hrál kvůli zábavě nebo výzvě, ale spíš kvůli otázce: co to vlastně bylo? A to je občas dost důvod.